Hesla

Navzdory všeobecnému přesvědčení, bezpečnost hesla nezávisí čistě na jeho délce, ani na tom, jestli použijete jedno číslo a jeden speciální znak. Místo toho závisí na něčem, čemu se říká složitost a znamená to v podstatě nahodilost použité kombinace, která se do jisté míry dá měřit v bitech.

Heslo „nejkulatoulinkatejsi“ je tedy nesrovnatelně slabší než třeba „sglgxqmqptvzfwcfgnji“, i přesto, že obě obsahují jen malá písmena a jsou stejně dlouhá, protože zatímco to druhé je náhodně vygenerovaná kombinace, to první je existující slovo. To ale neznamená, že by délka hesla na bezpečnost neměla vliv. Heslo o šestnácti znacích složené ze stejných sad znaků bude skutečně asi dvakrát složitější - a tedy významně bezpečnější než heslo ze znaků osmi.

Hodně pravidel pro zadávání hesel vynucuje použití více skupin znaků - typicky malých i velkých písmen a číslic, případně speciálních znaků jako jsou tečky či vykřičníky. Hodně uživatelek to vede k tomu, že takový znak třeba přidají na konec nebo s ním nahradí nějaká podobně vypadající písmena. Potíž je v tom, že takové nahrazování znaků je hned druhým krokem po tzv. slovníkovém útoku - útočník tedy nejprve vyzkouší hesla ze seznamu normálních slov, třeba „kocicka“, ale hned jako další stupeň vyzkouší i „koc!ck4“. Význam použití více skupin je v tom, že by mělo zvyšovat počet možných znaků, které se v hesle mohou na každé pozici objevit, což ale opět platí pouze v případě, že je heslo dostatečně nahodilé.

Použití osobních údajů je častá berlička pro snazší zapamatování hesla. Potíž je v tom, že jméno a rok narození tvojí sestry může dost možná z internetu zjistit v podstatě kdokoliv, takže to heslo „Eliska1996“ by to možná chtělo přehodnotit, stejně jako jméno tvého psa, kterého jménem taguješ na Facebooku. Teoreticky do téhle kategorie spadá úplně všechno, co s tebou nějak osobně souvisí, zkrátka cokoliv, co někdo ví, protože tě zná.

Je naprosto pochopitelné, že si nedokážeš zapamatovat adekvátně složitá hesla pro všech svých 172 účtů. Bohužel, ne všechny služby mají databáze hesel svých uživatelek adekvátně zabezpečené, a občas se najed útočník, který se k takové databázi dokáže dostat a seznam hesel, občas i v kombinaci s uživatelskými jmény, pak často začne volně kolovat po internetu. To znamená, že pokud někdo prolomí jednu databázi, a ty máš stejné heslo na všech 172 účtech, je to nakonec stejné, jako kdyby byly účty prolomeny všechny. Proto je důležité hesla nepoužívat opakovaně.

Pokud si nedokážeš zapamatovat náhodná dlouhá hesla ke všem svým účtům, existuje řešení v podobě tzv správce hesel nebo klíčenky. Jedná se o program, kterému zadáš všechna svoje hesla a následně je zašifruješ jedním hlavním heslem, takže bez zadání hlavního hesla se k nim nikdo nedostane. Více se o nich a jejich použití dočteš v článku Správce hesel. Nepamatovat si hesla ke svým účtům může být i úmyslná strategie - co si nepamatuješ, nemůžeš nikomu prozradit.

I v případě použití správce hesel bude ale existovat nějaké množství hesel, které si pamatovat musíš - za prvé heslo k samotnému správci, ale pokud máš zašifrovaný systém, tak také heslo k němu, aby ses vůbec ke správci hesel dostal, nebo třeba heslo k mobilu. Takových hesel by mělo být dost málo, aby bylo možné si zapamatovat i hesla skutečně náhodná, ale existuje i jedna metoda pro lidský mozek značně příjemnější.

Heslová fráze, často nazývaná diceware,